K psaní tohoto dokumentu jsem se dostal proto, abych si osvěžil paměť a zaměstnal se nějak přes zimní období.
Jsem totiž nyní už více jak 18 let po těžké dopravní nehodě (ve Favoritu jsem při předjíždění dostal smyk a naproti jelo nákladní auto) nehodu jsem sice přežil (táta (*1913) ne), ale měsíc jsem byl v bezvědomí, zkraje jsem byl ochrnutý na pravou polovinu těla, musil jsem se znova učit mluvit a ze života před nehodou jsem si prakticky nic nepamatoval.
První rok po havárii (březen 1996) jsem strávil po různých nemocnicích, pak jsem byl ještě několikrát na léčení (2x Jánské Lázně, Velichovky).
Při nehodě jsem měl vlastně kliku, zůstal jsem celý, nepřišel jsem o žádný kus těla, jen paměť na tom byla špatně. Mj. jsem si třeba nepamatoval, že už nemám mámu, ač jsem u ní v jejích posledních chvílích v nemocnici byl.
Mimo jiné jsem byl ochrnutý na pravou polovinu těla. Po nehodě jsem byl měsíc v bezvědomí a první rok po nehodě jsem strávil po různých nemocnicích. Krátce jsem měl i invalidní vozík, potom jsem chodil s berlemi.